Balada o vykrystalizované lásce

Symbioza 3 – V. Farský

Bavili se v kavárně
Před nimi sklenka, v ní dvě slámky pro dvoje ústa

Něco takového jsem ještě neviděl
I číšník udiveně kroutil hlavou, když slámky si spletli
A na omluvu si pohladili ruce

Sklepník byl v rozpacích
Zda budou schopni vyrovnat tak nepatrný účet
Nektar Orange juice jim připomínal kávy v Caracasu Nebo Sumatru
Medem provoněné krajiny, které nikdy nespatří

Snad jeli na svatební cestu
A zlatým hřebem byla kavárna
Kde jim hudební skříň za korunu zahrála píseň o zatmění slunce
O sole mio
Které navždy zapadlo

Potom nastavili dlaň
Číšníkovi naznačili, aby si sám vybral mince
Soudě podle hloubky úklony
Která sotva mohla patřit té lásce zcela
vykrystalizované
Mohl si vzít i spropitné

Srdce se mi rozbušilo,
Když držíce se za ruce
Vyťukávali si cestu mezi stoly
Bílou holí

Album Symbioza 3